"Máme-li zlu předcházet, musíme jej napřed poznat."

– slova autora ideového konceptu a libreta expozice PhDr. Vojtěcha Kyncla, Ph.D.

Expozice Památníku Zámeček nabízí nové a v mnoha případech také překvapivé historické souvislosti. A to díky unikátním písemným dokumentům nejen z českých, ale i zahraničních archivů. Součástí expozice je také krátký úvodní film zachycující přerod prvorepublikové atmosféry do nacistického teroru s unikátními dobovými obrazy z Pardubic, předměty dochované z popraviště, audionahrávku deníku Jaroslava Charypara, který odvážel z popraviště mrtvé, fotografie přibližující ženevské konvence a krátké filmy se svědectvími přeživších či pamětníků.

Jednou z částí expozice je tzv. "pracovna gestapa". Zde jsou na interaktivních displejích vystaveny dobové dokumenty, které přístupnou formou vypráví o nacistickém plánu na germanizaci Evropy, dopadech atentátu na Reinharda Heydricha na nacistické vedení, formování odboje na Pardubicku, kolaborantských organizacích či o příběhu pardubických Židů. Návštěvník si také může poslechnout záznamy protektorátního rozhlasu i vysílání BBC z Londýna.

Vlastní expozice památníku je pak koncipována jako okružní a charakterovou různorodost jejích částí podtrhuje odlišnost jednotlivých výstavních prostor, jako např. různá výšková úroveň či střídání světla a tmy. Mezi jednotlivými částmi jsou pak vloženy předěly.

Při rekonstrukci byly odborně sesazeny dvě keramické stély společně s jednou figurální. Následně byly restaurátorem převezeny do ateliéru, odborně očistěny a připraveny pro novou instalaci. V prostorách expozice jsou umístěny ve foyer. 

O pietním místě

Pietní místo se nachází na okraji Pardubic, na území bývalé obory, která patřila k honosné Larischově vile místními nazývané Zámeček. Vilu s rozlehlým lesem v období protektorátu zabrala nacistická pořádková policie. Ta si v oboře vyhlédla odlehlé místo s písečným valem, u kterého si zřídila cvičnou střelnici. Po rozpoutání heydrichiády byli lidé z Pardubicka a okolí zatčeni gestapem a po postupném přivezení prakticky ihned přiváděni na střelnici. Výjimkou byli lidé z Ležáků, kteří byli na několik hodin drženi ve sklepení Zámečku.

Písečný val se tak rázem stal popravištěm. V létě roku 1942 zde zahynulo 194 lidí. Nejmladší z nich, Helence, bylo jen 15 let.

Dnes místu dominuje žulový pomník, který byl slavnostně odhalen roku 1949. Jeho podoba byla formována jako hladká žulová krychle s dutinou, do které byly vloženy tři urny s popelem obětí. Autorem návrhu byl pardubický architekt Karel Kalvoda a reliéf s mužskou a ženskou postavou zhotovil sochař Jaroslav Zelený z Chrudimi. Oba byli členy místní jednoty Svazu bojovníků za svobodu.

V roce 1978 bylo pietní území prohlášeno národní kulturní památkou a za dobu své existence procházelo několika úpravami.

Je nám velkou ctí, že jsme na konci října 2021 u pomníku otevřeli novou expozici, jejíž cílem je uchovat vzpomínky na oběti heydrichiády na Pardubicku, Královéhradecku a Kolínsku.

Projekt Památníku Zámeček

Statutární město Pardubice vypsalo soutěž na rekonstrukci Památníku Zámeček v roce 2017. Autorem odborné části, včetně zajištění dochovaných autentických materiálů, je historik Vojtěch Kyncl. Za architekturou stojí Jan Žalský a Vít Podráský, kteří památník navrhli jako betonový odlitek. Beton byl zvolen pro jeho syrovost a je dále doplněn ocelovými či plechovými prvky, hliněnou svažující se podlahou, žulovými kostkami nebo robustními dřevěnými lavicemi v kinosále. Cílem bylo dosáhnout maximálního prožitku návštěvníka. Vizuální styl pak vdechlo pražské grafické studio Datle.

Expozice památníku je atraktivní a srozumitelná pro všechny generace. Je koncipována tak, aby návštěvníkům otevřela cestu k pochopení kořenů nacistické ideologie a rasové a národnostní nenávisti.