Šlechta během druhé světové války

Dvacáté století přineslo představitelům aristokracie řadu ztrát a bolestných zkušeností. Vztah k první Československé republice, v níž ztratili výsady, privilegia a značnou část majetku, hledali postupně, ale o to věrněji jí někteří z nich projevovali svou loajalitu v době největšího ohrožení. Šlechta žijící v meziválečném období v Československu nebyla nikdy homogenní skupinou z hlediska jazykově-politického, naopak vyznačovala se pestrou směsicí postojů. Až sudetská krize v roce 1938 ale tento vzájemný názorový nesoulad mezi představiteli šlechty vyhrotila. Desítky představitelů aristokracie rozhodně vyjadřovaly loajalitu československému státu, který se po anšlusu ocitl v krajním ohrožení, jiní se naopak podíleli na jeho rozpadu. Obě tyto skupiny ale spojovaly obavy z vyvrcholení politické krize druhé poloviny třicátých let ve válečném konfliktu a z jeho důsledků, z toho, že další velká válka v Evropě vyústí v nástup komunismu. Odlišné politické a národnostní preference rodové šlechty vyvrcholily v době nacistické okupace. Zatímco část aristokratů přijala německou národnost, významná část šlechty se identifikovala s českým národem a nesla jeho úděl. (Anotace: Dita Homolová)

Přednáška Mgr. Dity Homolové, Ph.D., z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice se konala 31. května 2023 v Památníku Zámeček Pardubice. V říjnu na ni volně navázala přednáška Mgr. Zdeňka Hazdry, Ph.D., která se věnovala šlechtě přímo v období nacistické okupace. 

Kamera a postprodukce: Josef Jankovský