IMG_20220619_063057.jpg

Přečtěte si reportáž jedné z účastnic červnového pochodu k uctění obětí heydrichiády

19. 8. 2022

Ze soboty 18. června na neděli 19. června se konal pochod k uctění obětí heydrichiády s názvem Putování za Libuší. Vycházelo se od Památníku Zámeček a cílem byla osada Ležáky, která byla 24. června 1942 vypálena nacisty. Na Zámečku bylo následně popraveno 33 dospělých obyvatel Ležáků. Tento noční pochod dlouhý přibližně 38 kilometrů absolvovalo přes 40 účastníků a účastnic, reprezentován byl i Památník Zámeček Pardubice. A právě jedna z účastnic je autorkou následujícího textu, v němž popisuje své zážitky a přibližuje průběh pochodu.

Je 18. 6. 2022 krátce před 22. hodinou, když přicházím ke stánku s registrací do pochodu „Putování za Libuší“. Dostávám startovní číslo 1. Před 24. hodinou se koná krátký brífink s informacemi k trati a vyrážíme. Pohledem odhaduji počet účastníků na nějakých třicet, možná víc. Jdeme s parťačkou hned v těsném závěsu za dvěma partami mužů v maskáčích. Po slunném, horkém dni je stále cítit, jak teplý vzduch sálá z vyhřátých chodníků a betonových zdí domů. Na silnici Ostřešany – Chrudim se mezi skupinkami začínají tvořit rozestupy. Rozsvěcujeme si čelovky a nasazujeme pochodové tempo. Cesta pěkně utíká. Procházíme ztichlou noční Chrudimí, za ní nás trasa vede po cyklostezce okolo řeky Chrudimky do Slatiňan, kde nás čeká první kontrola. Na místo přicházíme ve 2:20, hodinu před původně plánovaným příchodem prvních účastníků pochodu. K naší radosti se zde potkáváme s prvními dvěma skupinkami. Na kontrole se příliš nezdržujeme a vyrážíme dál. Za Slatiňany se cesta stává zajímavější a terén členitější, asfaltové chodníky postupně nahrazují štěrkové cesty a lesní pěšiny. Musíme si pozorněji hlídat turistické značky, abychom někde nezabloudily. Je krásná letní noc, měsíc svítí, někde v zahradě občas zavoní rozkvetlý keř. Za vodní nádrží Práčov stoupáme prudce vzhůru do zatím největšího kopce na trase. Jakmile vyjdeme z lesa, naskytne se nám krásný výhled do kraje. Fouká čerstvý vítr, na východě se začíná lehce prosvětlovat obzor, je asi půl čtvrté ráno. Po krátké občerstvovačce Na Skalce, kde nepohrdneme ranní kávou a čajem, který nám připravují dvě milé dámy, pokračujeme v cestě dál. Ještě nám zbývá asi 11 kilometrů do cíle. Začínáme „cítit“ nohy, řeč místy vázne, soustředíme se na chůzi. Už abychom tam byly. :) Svítá! Přicházíme do obce Vížky – malebné vesničky s nádherným výhledem. Za námi slyšíme hlasy další skupinky, za Radochlínem jsme totiž trošku bloudily a ztratily tak několik drahocenných minut, teď nám chybí. Přidáváme do kroku, přece se nenecháme předběhnout. Konečně Bošov. Už jdeme silou vůle. V Miřeticích nás míjí auto pořadatele, řidič na nás povzbudivými slovy volá: „Už je to opravdu jen kousek!“ To nám vlévá novou sílu do žil, a ještě z posledního přidáváme do tempa. Je ráno 6:30, přicházíme do CÍLE. Naše pořadí se nám sice podařilo udržet po celou dobu pochodu, ale myslím, že tím nejdůležitějším odkazem celé akce je připomenutí jedné z nejtemnějších dob naší novodobé historie – heydrichiády a uctění památky jejích obětí. Takže příští rok opět na viděnou na startu!

Zpět
Tento web používá soubory cookie.

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli, nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.

Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše