Stážistka Bianca Brendel o práci v Památníku Zámeček

Vzhledem k vysoké úrovni češtiny Biancy Brendel došlo v přímých citacích jen k drobným úpravám.

O Památníku Zámeček Pardubice se Bianca dozvěděla přes sociální sítě: „Studuji slavistiku a historii a s tím bych v budoucně velmi ráda pracovala v instituci, jež se zabývá dějinami dvacátého století, proto i sleduji mezinárodní památníky na sociálních sítech. Když se minulý rok objevil Památník Zámeček na mém feedu, zaujalo mi hned moderním dizajnem svých příspěvek, což se velice rozliší od nástupu jiných památníků, obzvlášť v Německu.“ Během svého studijního pobytu v Praze na Univerzitě Karlově, který Bianca absolvovala v letním semestru 2022 v rámci programu Erasmus, využila příležitosti navštívit mnoho českých památníku. A mezi nimi byl v březnu i Památník Zámeček.

Domluva stáže vzešla z iniciativy samotné Biancy. „Po návštěvě výstavy došlo k malému povídaní se dvěma průvodci. Hledala jsem ještě způsob, abych mohla strávit toto léto v Česku, a zeptala se, jestli náhodou nabízí stáže. Ačkoliv odpověď zněla ne, dali mi vizitku pana ředitele Viktora Janáka, jemuž jsem pak kontaktovala emailem. Byl okamžitě ochoten pro mě najít možnost praktické zkušenosti v Památníku, a při dalším termínu v Pardubicích jsme se dohodli na dvouměsíční stáži od srpna do září.“

Bianca dostala hned několik úkolů, ve kterých mohla uplatnit své dovednosti a zájmy, a zároveň pomoci Památníku Zámeček. „Nejdřív jsem například sestavila seznamy německých či rakouských škol pro možnou spolupráci v pedagogickém rámci nebo kulturních akcí, kde by se Památník Zámeček mohl představit a prezentovat.“ Nejvíce ji však bavila činnost, která propojovala jazykové a historické znalosti, stejně jako je Bianca propojuje ve svém studiu. „Přeložila jsem veškeré protokoly poprav (jež jsou vidět v originálu ve výstavě) z němčiny do češtiny. 19 protokolů jsem zpracovala, na nichž stojí 194 jmen, 194 obětí – 194 lidí, jejichž životy byl zničeny v průměrně 20 minut.“

Kromě práce v kanceláři Bianca zavítala i na několik akcí. „Je mi ctí, že jsem se mohla účastnit pietního aktu v Hodoníně u Kunštátu, kde stál takzvaný cikánský tábor a odkud byli deportováni bezpočet Romů do vyhlazovacích táborů. Neobvyklá příležitost byla i letošní konference ICOM v Praze, kde se Památník Zámeček taky prezentoval a já jsem podporovala organizaci. Stáž skončím s „nekončicím“ projektem: kalendář důležitých historických událostech bude jistě i po mém odchodem dál doplňován.“ Jak Bianca sama uvádí, během dvouměsíční stáže v Památníku se ještě stihla stát součástí organizačního týmu 26. Generální konference ICOM. Díky spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Východočeského muzea v Pardubicích se dále zúčastnila komentované prohlídky Zámku Pardubice a navštívila depozitář militarií a depozitář uměleckých sbírek. A ještě před začátkem stáže se v červnu vydala na noční pochod do Ležáků s názvem Putování za Libuší, o kterém jsme více psali zde. 

A jaké zkušenosti a zážitky si Bianca ze stáže odnáší? „Stáž v Památníku Zámeček byla pro mě první praktickou zkušeností v českém prostoru. Ta jiná Erinnerungskultur (tj. kultura kolektivní paměti) byla pro mě všudypřítomná – např. od programu aktivit se můžou jiné instituce spoustu okoukat – a zdroj inspirace pro můj budoucí přístup k tématu. Zajímavost pro mě byla také, že to pietní místo má určené číslo obětí – 194, každé jméno jsem znovu přepsala při překladu. Dosud jsem pracovala v institucích, kde se to číslo mohlo jenom odhadovat, a to zhruba na tisíce obětí. Vážím si toho, protože se hlavně věnuji práci s historickými biografií a jsem zapřisáhlá příznivkyně iniciativ jako #everynamecounts. Prakticky mi ta stáž přirozeně přinesla nové historické dovednosti i zlepšování mé češtiny! :)“

Jsme moc rádi, že se Bianca rozhodla strávit s námi dva měsíce! Věříme, že její pobyt byl pro ni stejně přínosný, jako byl pro nás. Přejeme jí hodně štěstí a úspěchů při studiu a v profesním i soukromém životě a těšíme se na další setkání.